|
|
Přísloví jako zdroj ekonomické moudrosti
Ambrožová, Monika ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
V této bakalářské práci identifikuji intuitivní chápání ekonomických procesů v lidových příslovích. Přísloví posuzuji z hlediska jejich efektivity a shody s realitou. Efektivní pravidla by měla mít nízké rozhodovací náklady a vést k požadovanému účelu. Ukazuji, že lidová přísloví lze považovat za zachycení pravidel Hayekova spontánního řádu. Preskriptivní přísloví, kterým neprotiřečí nějaká jiná přísloví, poskytují ekonomicky efektivní výstup, zatímco deskriptivní přísloví kritizují nedostatky lidové ekonomie. Tato deskriptivní přísloví jsou v souladu s pozorováním především behaviorální ekonomie. Přísloví poukazují na stále aktuální chyby v lidském uvažování. Lidová přísloví obsahují mnoho ekonomické moudrosti, a jsou proto vhodnou oblastí zájmu ekonomů. Ukazuji, že příslovečná ekonomie je racionálním a efektivním systémem, na rozdíl od lidové ekonomie. Svou prací přispívám ke zkoumání příslovečné ekonomie, která je prakticky zcela neprobádaná.
|
|
|
Anti-ekonomie: vnímání organizace a spontánního řádu a jeho důsledky pro hospodářskou politiku
Ábelovský, Adam ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Anti-ekonomie je fundamentální kritikou racionality v ekonomii založenou v nepochopení organizace a spontánního řádu. Část anti-ekonomie (většinou laikové) vychází z "Folk Economics". Ekonomové mají tendenci se plést v základních principech neoklasické ekonomie. Tyto výsledky nejsou přesvědčivé. Komplexní charakter lidské mysli je zkoumán skrze "Folk Economics", omezenou racionalitu a Hayekův "The Sensory Order". Tento charakter se přenáší do studia společenských jevů a přináší potřebu užití subjektivní nebo ekologické racionality. Při vnímání lidské mysli skrze objektivní racionalitu neexistují pobídky pro učení se, což je v rozporu s Haykovou teorií lidské mysli. Neoklasická ekonomie může nalézt společnou řeč se subjektivní teorií mysli na poli experimentální ekonomie, např. neuroekonomie. Hayekův přístup k racionalitě vynucuje omezení vlády a udržování pravidel vzniklých evolučním procesem.
|
|
|
Odkaz Frédérica Bastiata
Chudoba, Matěj ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ekonomickému myšlení Frédérica Bastiata. Čtenářům jsou představena všechna jeho díla a zásadní myšlenky. Největší prostor je věnován "omylu rozbitého okna", tedy vyzdvihování pouze bezprostředních účinků státních zásahů a opomíjení těch vzdálenějších. Práce na několika příkladech demonstruje, že stát pomocí přerozdělování nemůže vytvořit byť jediné pracovní místo, nýbrž pouze přesměrovává pracovní místa ze soukromého sektoru do veřejného. Práce se také zabývá Bastiatovou kritikou protekcionismu a ukazuje, že svobodný mezinárodní obchod je zahalen mnoha ekonomickými mýty. Není opomenut ani Bastiatův přínos v oblasti spontánního řádu a jeho rozlišení s uměle vytvořeným socialistickým řádem. Cílem je nejen shrnout jeho ekonomické myšlení, ale také dokázat, že jeho neortodoxní myšlenky mohou být přínosem pro dnešní ekonomii.
|
|
|
Entropická degenerace demokracie a její modelování
Bernat, Lukáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Šalamon, Tomáš (oponent)
Demokracie je vždy začleněna v diskurzech nad tématem svobody a je téměř vždy pokládána za nedílnou součást společenského uspořádání. V tomto kontextu se jedná o vyvážení svobody a moci. Takové diskurzy však nahlížejí na demokracii coby ideál a reálná politická aplikace demokracie mnohdy naráží na vlivy a společenské bariéry s degenerativním charakterem. Tyto bariéry ponechávají pouze formální torzo pod zástěrkou demokratických principů. Tato práce rozkrývá vlivy a bariéry, které narušují aplikaci ideálu demokracie. V souvislosti s tím nelze opomenout technologický vývoj, s nímž se mění dynamika společenského, potažmo politického řádu. Na základě informací o tom, jakou hrozbu představují degenerativní vlivy na demokracii, hledá práce takové atributy, na jejichž základě je možné zkonstruovat model degenerace demokracie.
|
|
|
The invisible hand of market: Adam Smith and G. W. F. Hegel
Krištofóry, Tomáš ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent)
Přes veškerou kritiku je Hayekova interpretace Smithovy neviditelné ruky jako metafory pro teorii spontánního řádu jediná dosud platná interpretace neviditelné ruky. Přestože si to v jeho díle všimlo jenom několik autorů, Hegel byl teoretikem spontánního řádu, konkrétně taky spontánního řádu tržního hospodářství, které prokazateně převzal od Adama Smithe. V Hegelě díle sa vyskytuje Smithova neviditelná ruka jako základ, ze kterého vzešla jeho logika ducha, která je proto obecnou teoriíu spontánního řádu, třebaže v metafyzickém vyznění. To, že byl teoretikom spontánního řádu, mu nezabránilo, aby byl intervencionistem. K tomu ho vedl jeho synoptický klam rozumu. Hegel se nikdy nepokoušel aplikovat tento klam na tržní hospodářství. To udělali až marxisté. Něktoří dnešní autoři identifikovali u Hegela teorii spontánního řádu (Sciabarra, Johnson, Cristi), ovšem jejich interpretace ještě nebyla adekvátní Hegelovým textům. Tak jako tito autoři popřeli Popperův a Hayekův nesprávný názor, že Hegel byl filosofem totalitarismu, tak je potřebné obohatit výzkumy novějších autorů o poznatky tohoto textu. Tady se zohledňuje ne to, co o něm napsali pozdější autoři, ale to, především to, co napsal samotný Hegel. Zároveň je předkládaný text pokusem hodnotit dějiny ekonomických teorií z hlediska Smithovy a Hegelovy metodologie.
|
|
|
Ekonomické aspekty informačních systémů
Nohejl, Jiří ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; PhDr. Ing. Pavlíček, Antonín (oponent) ; Ing.Antonín Pvlíček, PhDr., (oponent)
Práce sleduje ekonomický pohled na informační systémy, informace a znalosti. Ekonomický pohled je uvažován v kontextu praxeologie, širší vědy o lidském jednání. Práce využívá koncept rozptýlené znalosti a spontánního řádu, které jsou klíčovými prvky pohledu na společenské jevy u rakouského ekonoma Friedricha Augusta von Hayeka. Z tohoto pohledu jsou diskutovány otázky týkající se subjektivní povahy informace a individuálních znalostí, stejně tak jako širší pohled na informační systémy, expertní systémy a tyto změny popisující pojmy jakými jsou informační společnost a informační a znalostní ekonomika. Pro pochopení těchto jevů je nezbytné uvažovat o informačních systémech ne jako o technologickém, ale jako o společenském jevu.
|
host ::
RSS.